Zora Manderson

Charakteristika

Zora je kolem a kolem ukázkový mam-v-pičista s flegmatismem v duši a permanentním úšklebkem přišpendleným na ksichtíku. Nikdy samu sebe ani lidi okolo nebere přespříliš vážně a i když v ničem jiném zrovna nevyniká, rozhodně jí můžete označit za mistra věčného setrvávání nad věcí. Spálila se večeře? Oukej, sníme zbytky ze snídaně. Rotrhla sis šaty? Vem si kalhoty, ohoz přece neni středobodem vesmíru. Propadam z fyziky? Hups, stane se, stejně mě to nebaví. Prostě a jednoduše jí jen tak něco nerozhází a určitě vám dá najevo, pokud máte kebuli moc hluboko ve vlastním zadku, hroutíte se z prkotin, velbloudujete každého třetího komára nebo bulíte nad kravinami. Samozřejmě si ne vždy při tomhle upomínání a uzemňování bere servítky, takže často její okolí spíš ukázkově nakrkne, než aby je uklidnila, což jí značně snižuje potencionální okruh přátel - jenže , hupsdídupsí, Zoře je to jakožto správnému flegmoušovi upřímně a kompletně u míst, kam ani slunce nedosvítí, a pokud se nedokážete podvznést nad vaše malicherné problémy, nepotřebuje si vás držet nablízku. Ruku v ruce s jejím volným přístupem k žití a bytí jde taky užívání si přítomného momentu, často bez přemýšlení nad důsledky - přece jenom, jsme tady jen jednou, každej den může být náš poslední, blá blá blá. Nějaké nesení zodpovědnosti jí však tak nějak míjí a pokud může, vyhne se mu co nejširším obloukem, v čemž za své krátké mládí už stihla získat poměrně obstojnou praxi. Sem tam jí to samozřejmě nevyjde a za své impulzivní akce musí čelit negativním reakcím, no to už se pak nevzteká a vezme skutečnost takovou, jaká je, poměrně smířená s většinou následuků a trestů, které jí jsou uděleny, nedělajíc si z toho zas tak těžkou makovici; stalo se? Stalo, a teď už s tim nikdo nic nenadělá. Že by se ale nějak výrazně poučila? Ha, ledatak ve snu nebohé máti, která nad kousky svojí nejstarší dcery trne už od nějakých Zorky patnácti let. Jediné poučení, které si ta cácora kdy odnese, je maximálně tak to, jak se příště nenechat chytit, tudíž s nějakým dospíváním a osobním růstem to u ní rozhodně nebude nijak horké. Doma jí vždycky vtloukali do hlavy, že když se bude víc snažit, může dosáhnout velkých věcí. Přece jenom, úplně tupá Zora rozhodně nebyla, ba naopak - talent prokazovala třebas při šachu, ve kterém dokázala po pár hrát porazit i o několik desítek let starší hráče. Každopádně jí vždy chyběla a doteď chybí dostatečná vůle a klid, tudíž u ničeho příliš nevydrží a rozhodně nemá nějaké přemrštěné ambice; stačí jí dodělat školu, přečíst to, co jí baví a najít si nějaké různorodé zaměstnání. Kvůli tomu šla taky studovat na učitelku, což je obor, v němž může využít jak její trpělivost a uvolnění, tak kreativní zákoutí mozku a schopnost nebrat se vůbec seriózně. Odmalička je navíc zvyklá s dětmi pracovat díky dvěma mladším sourozencům, tudíž byť sem tam nějakou tu malou citlivku rozbulí, vesměs jí špunti zbožňují a ona jejich sympatie opětuje.