Honey Renee Gibbs

Minulost

​

Honey se narodila velmi zamilovanému páru ze šesté kasty. Její mamka bývala pátou, avšak když se zamilovala do jejího otce, vzala si ho i když to znamenalo, že bude o kastu níže. Nic takového jejich lásce zabránit nemohlo. Jelikož její mamka byla z té páté kasty, byla talentovanou, avšak bohužel neoceněnou umělkyní, která v sobě kryla opravdu obrovský talent. Láska k umění ji nikdy neopustila a Honey si toho všímala. Jako malinká, kdy se teprve pořádně naučila chodit, často vídala svou maminku sedět před plátnem a štětcem jej různě zdobit. Nebo ji také často viděla stát před jejich domkem s foťákem v ruce, který dostala od svého manžela k Vánocům (šetřil na něj strašně dlouho a usilovně). Její fotky milovala, stejně tak i obrazy. Jako zvídavý prcek si malby neustále prohlížela a fotky také, ale ty jen s její maminkou samozřejmě, jelikož svůj foťák střežila vždy jako oko v hlavě a bála se ho jí půjčit do rukou, ale nebylo se čemu divit. Byla malinká a foťák by mohla brát jako pouhou hračku. Postupem času, co ale Honey rostla, jí to začalo k umění také táhnout. Často, když o tom její mamka ani nevěděla, si půjčovala její foťák a chodila ven například na tři hodiny jen fotit. Zamilovala si to a přála si focením i živit, ale nešlo to, kvůli jejich kastě, která to zkrátka nepovolovala, i když se ve focení stále více a více zdokonalovala. Už ve dvanácti začala vypomáhat v jedné restauraci nedaleko od jejich skromného domku a začala pracovat jako servírka. Musela se připojit nějak do práce, protože bylo také potřeba, aby přidala ruku k dílu a začala něco málo vydělávat. Ve čtrnácti letech se se svými rodiči projít na trhy, které se v jejich městečku často konaly. Bylo tam spoustu věcí a vždy minimálně za poloviční cenu, Honey si vždy ráda vše prohlížela, přestože se málo kdy stalo, že si něco mohla koupit. Ovšem v ten den jí do očí uhodil pohled na krásné dřevěné ukulele, které bylo opřené a zaprášené o jeden stánek. Sice nevěděla, zdali se na něj dokáže naučit, ale i tak si ho koupila, nemohla tam tu nádheru za takovou cenu nechat. Navíc, bylo to okusení nového umění. Kupodivu se na Ukulele opravdu naučila hrát, jako kdyby to měla v krvi. Často při hraní i zpívala, mohla být na svůj hlas pyšná. Medový, něžný hlas, který se vám zdál jako andělské pohlazení. V patnácti letech se Honey narodil mladší bráška, Theo. Samozřejmě si svého brášku zamilovala a často pomáhala mamce s Theovou péčí, protože jí překvapivě se o svého mladšího brášku bavilo starat. V šestnácti letech měla svůj první vztah, který nedopadl úplně dobře. Kluk, s kterým Honey byla ve vztahu, na ní nehorázně tlačil, protože se neměla k tomu, aby v jejích vztahu nějak pokročila, tudíž vztah po čtyřech měsících skončil. Tu dobu už si začala všímat i toho, že nepokukovala jen po klucích, ale i po holkách, konkrétně se jí zalíbila jedna brigádnice v restauraci, kde pracoval právě jako servírka. Uvědomila si, že nejspíše opravdu nebude čistě heterosexuálkou. Když ji bylo osmnáct, přišla šílená rána, z které se Honey snad nikdy nevzpamatuje. Když šla její mamka do práce, večer se již nevrátila domů. Ještě ten den se zjistilo, že ji při cestě do práce zabili mafiáni, kteří občas napadali i takhle veřejně, jelikož na sebe chtěli upozornit. Když se to dozvěděla, v Honey se něco zlomilo a do teď na pocit, že už ji nic nespraví. Její mamka pro ni byla mamkou, ale i nejlepší kamarádkou. Milovala ji a pak se tu objevili pitomý gangy, který ji vzali život. Honey se toužila nějak pomstít, avšak místo toho dostala z gangů strašný strach, až přímo fobii. Nikdy se s nimi nesetkala tváří v tvář a doufá, že to tak zůstane. Jen na ně pomyslí a už se třese. Opravdu se přes smrt její mamky nedostala a když na ní pomyslí, téměř hned má slzy v očích. Vše jí ji připomíná,hlavně ona, jelikož je celá po ní. Špinavě blond vlasy a baculaté narůžovělé tvářičky s ďolíčky, které jí vzhledově ubírají na vzhledu. Meruňkově naoranžovělé vytvarované plné rty, malý nos a hnědé oči, s odstínem hořké čokolády, které nikdy nepostrádaly svou jiskru. U Honey tedy po té situaci tomu bylo jinak.. Jelikož ji mamka vždycky nabádala k tomu, aby vztahům dala více šancí, zkusila se kvůlí ní přihlásit do Selekce, jakoby snad doufala, že na ni bude pyšná přesto, že tu vlastně s nimi už není.